Vznik družstev ve světe – „Rochdale"

     Počátky družstevního hnutí ve světě jsou v 19.století v Evropě a to především ve Velké Británii a ve Francii. Průmyslová revoluce, zvyšování mechanizace výrobních procesů a honba za růstem ekonomiky, transformovala společnost a ohrožovala tak živobytí mnoha lidí.

     První spotřební družstvo na světě bylo založeno v roce 1844 v městečku Rochdale (Anglie). Rochdale Society průkopníků formulovalo „Rochdale zásady, které formulovali prvotní základní předpoklady (podmínky) pro vznik, rozvoj a růst moderního družstevnictví.

     Rochdale Society byla skupina 10 tkalců a 20 lidí z dalších profesí, kteří z existenčních obav před chudobou (zajištění svých základních životních potřeb v důsledku mechanizace průmyslové výroby), s vlastním základním kapitálem 28 liber, se rozhodli společně otevřít svůj vlastní obchod s prodejem potravin.
Dne 21. prosince 1844 otevřeli svůj obchod s velmi skromným výběrem másla, cukru, mouky, ovesných vloček a několika svíček. Do tří měsíců rozšířili výběr sortimentu o čaj a tabák. Brzy byli známí pro poskytování nabídky vysoce kvalitního zboží.

Počátky družstevního hnutí na území současné České republiky a první spotřební družstva.

      Tradice českých družstev se odvíjí od roku 1847, kdy byl v Praze založen „Pražský potravní a spořitelní spolek". O činnosti tohoto prvního družstva na území současné České republiky nemáme mnoho dochovaných informací. Je známo, že Pražský potravní a spořitelní spolek byl, jak ostatně i vyplývá z jeho názvu, osobitým družstvem s víceúčelovou činností. Členové si v družstvu ukládali svoje úspory a za takto vzniklý kapitál bylo nakupováno zboží běžné denní potřeby. Členskou základnu tvořili převážně dělníci a drobní řemeslníci. Text stanov Pražského potravního a spořitelního spolku ukazuje, že vzorem nebyly stanovy rochdaleského družstva, ale byly spíše ovlivněny podobnými spolky v sousedním Německu.

     Zásadní význam pro činnost všech družstev, tedy i spotřebních, mělo vydání družstevního zákona v roce 1873, který jim dal legislativní základnu.
V roce 1892 existovalo v českých zemích 61 spotřebních družstev, v roce 1898 již 172.

Období 1918 – 1939

     Vznik samostatného Československého státu v roce 1918 otevřel novou vývojovou etapu i pro družstevní hnutí.
První roky po skončení I. světové války byly spojeny s rychlým přirozeným růstem spotřebních družstev. V podmínkách fungujícího tržního hospodářství byla spotřební družstva svépomocnými zájmovými organizacemi s demokratickou správnou, která ve své činnosti uplatňovala tradiční družstevní principy.

     V rámci rozvoje družstevního hnutí dochází k rozšiřování sítě prodejen spotřebních družstev. Slučováním desítek malých lokálních spotřebních družstev do větších celků, vznikla silná centra spotřebních družstev například v Brně, Liberci, Plzni, Praze, Prostějově, Ostravě a jinde.

     Hlavním dodavatelem potravinářského a průmyslového zboží se stala Velkonákupní společnost družstev (VDP).
VDP byla založena v roce 1908 a z velmi skromných počátků se rozrostla ve 20. a 30.letech 20.století do mohutného velkonákupního ústředí s celostátní působností. Její skladovací a výrobní objekty v Praze patřily k nejmoderněji vybaveným v celé střední Evropě.

     Význam spotřebních družstev se projevil zejména v období hospodářské krize v letech 1929–1935 v rozsáhlé podpoře nezaměstnaných a stávkujících dělníků.

     Spotřební družstevnictví v období let 1918-1939 vytvořilo rozsáhlé a prosperující i když značně nejednotné odvětví.
Druhá světová válka a okupace Československa, však znamenaly tvrdý zásah do družstevního dění. Družstva byla podřízena potřebám nacistického válečného hospodářství.
     Na okleštěném území Protektorátu Čechy a Morava byly družstva a jejich centrály násilně sjednoceny do okupanty vytvořených svazů a ústředí.
     Do družstev a družstevních organizací byli dosazeni němečtí vládní komisaři a správci. Jakékoliv porušení předpisů bylo stíháno nejpřísnějšími tresty. Stovky členů, funkcionářů a zaměstnanců spotřebních družstev zaplatilo za účast v odboji svými životy.

Období 1945–1989

     Po šesti letech okupace se pustili členové družstev do obnovy válkou zničeného národního hospodářství. Prvořadým úkolem bylo dosažení jednoty družstevnictví a ustavení centrály sjednoceného družstevního hnutí.
     Únor 1948 znamenal konec demokratického vývoje. Na základě zákona o ÚRD z 24.7.1948 se stala Ústřední rada družstev vrcholnou organizací sjednoceného družstevnictví, jejichž členství v ÚRD bylo povinné. Pro jednotlivá odvětví zřídila ÚRD samostatné odbory.
     Následný vývoj v 50.letech 20.století přinesl všeobecně hrubé porušování zákonnosti a deformace, které hluboce zasáhly do činnosti družstev.

     Družstva byla systematicky zbavována podnikatelské aktivity a účelově zneužívána k politickému modelu uspořádání státu podle představ ÚV KSČ.
V rámci nařízené reorganizace v roce 1952 bylo spotřební družstevnictví donuceno předat ve městech prakticky všechny své prodejny státnímu obchodu do konce t.r.
     V roce 1952 byl ustaven Ústřední svaz spotřebních družstev v Praze a v krajích krajské svazy. Nastala úplná závislost všech organizačních stupňů spotřebních družstev na orgánech a aparátech KSČ. Družstevní demokracie byla potlačována, práce volených orgánů se stala formální, nebylo respektováno družstevní vlastnictví.
     Značně destruktivní zásah do činnosti spotřebního družstevnictví znamenalo v roce 1958 předání velkoobchodní sítě do státního sektoru na základě usnesení č. 200/1957. Přes nesouhlas a odpor družstevníků muselo být předáno do „Spojeného velkoobchodu" 48 družstevních velkoobchodních podniků se 199 oblastními závody, které měla 647 tis. m2 hrubé skladové plochy.

     Deformace spotřebního družstevnictví, ke kterým došlo v několika etapách v letech 1952–1960 pramenily z teorie o družstevním vlastnictví a podnikání jako o nižší formě socialistického vlastnictví. Teprve v období let 1964–1969, v rámci uplatňování nových zásad plánovitého řízení, dochází ke snahám o renesanci charakteru a činnosti spotřebních družstev.
     Začátkem roku 1964 získala spotřební družstva opět možnost zřizovat ve městech svoje prodejny a restaurace a začala soutěžit se státním obchodem.
Osvědčenou formou zásobování obyvatelstva v odlehlých místech se staly pojízdné prodejny.
     Spotřební družstva začala podnikat i v oblasti cestovního ruchu. V roce 1964 byla zřízena družstevní cestovní kancelář Rekrea jako účelové zařízení Ústředního svazu spotřebních družstev. K budování materiálně-technické základny pomáhaly další účelové podniky jako např. Propagační podnik, Obchodní projekt, Družstevní zásobovací podnik, Mykoprodukta a další.
      V roce 1967 byla znovu založena Velkonákupní společnost družstev. K systematické přípravě a výchově nové generace družstevních pracovníků se začala zřizovat odborná učiliště.

      Leden roku 1968 přinesl určité změny v politice KSČ a dával perspektivu nového řešení nahromaděných problémů společenského života i národního hospodářství. Akční program spotřebního družstevnictví z této doby představoval koncepci činnosti spotřebního družstevnictví a jeho poslání v demokratické společnosti se začínajícím tržním hospodářstvím. K uskutečnění akčního programu však po srpnu 1968 nedošlo.

     V následujícím dvacetiletí došlo znovu k dalším negativním projevům totalitního období V. V důsledku rozsáhlé modernizace materiálně technické základny narostla zadluženost spotřebních družstev. Samostatnost družstev byla stále více oklešťována.

     Listopad 1989 uzavřel tuto 40-tiletou smutnou kapitolu z dějin spotřebního družstevnictví. V následujícím období v rámci politických a hospodářských změn společnosti provedla spotřební družstva očistu od deformací z předcházejícího období a zajistila si návrat k mezinárodním družstevním standardům a principům.
     Transformace české ekonomiky postavila i družstevnictví před vlastní proces transformace.

Historie družstva Jednota Toužim

     Spotřební družstvo Jednota v Toužimi bylo založeno 1.3.1953, jako nástupnický subjekt družstva „Osvobození"- konzumní, výrobní a úsporné družstvo Karlovy Vary. Z hlediska historie družstevnictví na Karlovarsku, je nutno poznamenat, že družstvo Osvobození navazovalo na činnost předválečného německého dělnického družstva Vorwärts Karlovy Vary, které zde mělo do roku 1939 silnou pozici Družstvo Osvobození, které se rozhodující měrou podílelo po 2. světové válce na obnově spotřebního družstevnictví v naší oblasti, svoji činnost ukončilo 30.9.1953.

     V souvislosti s novým státoprávním uspořádáním v roce 1960 se dále mění organizace spotřebních družstev a na území okresu vzniká od 1.7.1960 nová Jednota Karlovy Vary se sídlem v Toužimi. Jejím vytvořením v roce 1960 končí období organizačních změn.
     V rámci tehdejšího správního okresu Toužim zabezpečovalo Okresní spotřební družstvo Jednota Toužim činnost v 90 prodejnách, 12 pekařských výrobnách a 2 cukrářských výrobnách. Zásobování základními druhy potravin bylo zajišťováno ze skladu VDP (velkodistribuční podnik). V poměrně rozsáhlé míře Jednota zajišťuje výkup ovoce, lesních plodin a medu. Činnost družstva se dále od 1.7.1953 rozšířila o pohostinské provozovny. Delimitací byly převzaty závody veřejného stravování od Komunálních podniků Toužim, Teplá, Bochov a Žlutice – celkem 11 vyvařujících provozoven. Postupně také docházelo k přebírání hostinců do pronájmu v obcích tehdejšího okresu Toužim. Stav těchto hostinců byl ve špatném technickém stavu, chybělo základní vybavení, ani na jedné z těchto provozoven nebylo chladící a výčepní zařízení, chyběl i základní inventář. V této době také zahajují činnost pojízdné prodejny smíšeného zboží.

     Další vývoj družstva byl postupně poznamenán celou řadou delimitací činností a ostatních změn, které byly aktem politické vůle tehdejšího režimu. Těmito „zásahy" bylo naplňováno určení spotřebních družstev k zásobování vesnic a tím jim byla přisouzena jakási sociální role v předem vymezeném teritoriu.
     Teprve po roce 1964 bylo spotřebním družstvům opět umožněno zřizovat ve městech svoje prodejny i restaurace a začít soutěžit se statním obchodem.
     Provoz všech pekařských a cukrářských výroben družstva byl, na základě dokončení státoprávního uspořádání v okrese Karlovy Vary, ukončen po roce 1962.
     V roce 1968 družstvo, na základě převzetí velkoobchodního skladu v Toužimi od státního podniku Potraviny Karlovy Vary, obnovilo velkoobchodní činnost a zásobování vlastních prodejen z VO skladu v Toužimi. V malém rozsahu pak i další cizí odběratele.

     V období let 1966 až 1986 bylo v rámci vlastní investiční výstavby, případně KBV, vybudováno a do provozu uvedeno 10 nákupních středisek.
Odkoupením od místních národních výborů, v místech působnosti družstva, pak byla získána řada nových prodejen vybudovaných svépomocí občanů v rámci akcí „Z".

     V závěru 90. let Jednota, spotřební družstvo v Toužimi, zajišťovala zásobování převážně venkovského obyvatelstva prostřednictvím 167 prodejen smíšeného zboží, 28 prodejen průmyslového zboží, 4 prodejen stavebnin, 11 pojízdných prodejen, provozovalo 98 závodů veřejného stravování a 4 výrobny.

     Transformace družstva a vývoj jeho postavení na nově se formujícím konkurenčním maloobchodním trhu po roce 1992.

    Období po roce 1989 je obdobím privatizace a transformace družstva. Vlivem politicko-hospodářské situace dochází v družstvu postupně k řadě zásadních strukturálních – organizačních a provozně ekonomických-změn.
Mezi nejdůležitější okamžiky patří:
- rok 1990 – vrácení nemovitostí na základě zákona č. 403/90 Sb., o zmírnění následků            některých majetkových křivd
- rok 1991 – uspokojování nároků podle zákona č. 87/91 Sb., o mimosoudních rehabilitacích    a částečně i podle zákona č. 229/91 Sb., o úpravě majetkových vztahů k půdě a jinému        zemědělskému majetku
- rok 1992 – zahájení transformace družstva podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě                majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech
- 24.10.1992 – valná hromada členů družstva, schválila transformační projekt a bylo         rozhodnuto, aby družstvo i nadále působilo jako družstvo ve smyslu § 765 zákona          č.513/91 Sb.

     Na základě restitučních zákonů družstvo postupně vydalo 22 objektů původním vlastníkům, svoji činnost ukončilo v objektech, které mělo v pronájmu. Řada prodejen a většina provozoven veřejného stravování byla pronajata soukromým podnikatelům. Postupně byl ukončen provoz pojízdných prodejen. Některé objekty byly prodány, především pak ty, kde družstvo nemělo zájem v obchodní činnosti pokračovat z ekonomických důvodů. Prostředky získané prodejem nemovitého majetku umožnily úhradu dříve poskytnutých půjček a úvěrů, přispěly k celkové finanční stabilizaci družstva.

    Zásadní rekonstrukcí přízemí OD Střela v Toužimi v roce 1992, vznikl vůbec první supermarket v družstevním systému ČR s prodejní plochou cca 650 m².
Byla to zároveň první a na krátko i největší prodejna tohoto formátu na Karlovarsku.
     Po přestavbě prodejny smíšeného zboží v NS Pernink v roce 1993, byla
otevřena první družstevní diskontní prodejna v systému Svazu Českých a Moravských spotřebních družstev / SČMSD /.

     Na konci roku 1995, na základě předchozího řízeného rozpadu původního tuzemského maloobchodního trhu a postupné redukce maloobchodní sítě v důsledku vypořádání restitucí či vypovězení některých dlouhodobých pronájmů, družstvo provozovalo celkem 50 prodejen, 1 provozovnu veřejného stravování a 1 výrobnu. Na lokálním maloobchodním trhu se postupně etabluje nová konkurence z řad místních nezávislých obchodníků.
     Původní historicky determinované umístění a rozložení maloobchodní sítě s převažujícím podílem v sídelních útvarech do 1 000 tisíce obyvatel /celkem 14 prodejen, v tom 9 v obcích do 500 obyvatel / s nedostatečnou kupní silou / míra nezaměstnanosti v intervalu od 9 do 20 % / oslabuje pozici družstva na regionálním trhu. Tento nežádoucí trend se v budoucnu prohlubuje.
     V závěru 2. tisíciletí čítala maloobchodní síť družstva celkem 30 prodejen.
Toto období bylo na jedné straně charakteristické expanzí supermarketů a příchodem diskontních hráčů na lokální trh a na druhé straně pak rozšiřující se a zesilující sítí večerek vietnamských obchodníků.
     Na základě integrace velkoobchodní činnosti, v rámci Karlovarského kraje a sousedních regionů, družstvo v roce 1998 zajišťovalo z VO skladu v Toužimi
zásobování družstev Cheb, Sokolov, Plasy a Podbořany. V rámci vůbec prvotního vedeného jednání v systému SČMSD o možné integraci družstev v Karlovarském kraji (Toužim, Sokolov, Cheb) nebylo dosaženo shody na tomto projektu a jednání mezi těmito družstvy byla ukončena.

    Pro první dekádu 3. tisíciletí byl na regionálním trhu příznačný postupný příchod významných nadnárodních obchodních řetězců s formáty hypermarketů.
     V okrese Karlovy Vary již působilo 6 zahraničních řetězců, otevřen byl první hypermarket KAUFLAND, BAUMAX, 4 supermarkety a 7 diskontních prodejen.
     Na konci roku 2010 družstvo provozovalo celkem 21 prodejen / 20 prodejen smíšeného zboží a 1 prodejnu průmyslového zboží/. Z velkoobchodní skladu v Toužimi zásobovalo vlastní maloobchodní síť a dále prodejny družstev Sokolov, Plasy a Podbořany. V Toužimi byl 12.11.2010 otevřen Penny Market.
     V 1. pololetí r. 2011 ukončila provoz poslední prodejna průmyslového zboží č. 161 v Toužimi.

     V 1.čtvrtl. roku 2012 družstvo, na základě integrace velkoobchodní činnosti v Zpč. regionu, ukončilo provoz VO skladu v Toužimi. Zásobování prodejen družstva základním koloniálem a drogistickým zbožím, převzalo Západočeské konzumní družstvo v Sušici /ZKD Sušice/. V tomto období byla ukončena i činnost střediska dopravy.

     Na konci roku 2020 družstvo provozovalo 18 prodejen smíšeného zboží.
Na malém regionálním trhu v okrese Karlovy Vary jsou již zastoupeny všechny nadnárodní řetězce z žebříčku TOP 10 největších obchodníků a všechny jejich obchodní formáty - 6 hypermarketů, 5 supermarketů a 12 diskontních prodejen.
V lokální konkurenční síti družstva působí 68 prodejen převážně vietnamských obchodníků.

     Přetrvávající nerovné ekonomické podmínky v konkurenčním prostředí, tolerované po roce 1990 státními orgány a kryté zónou šedé ekonomiky, nedávají malému družstvu reálnou šanci na dlouhodobou udržitelnost jeho podnikatelské činnosti v oblasti venkova.
     Podpora ze strany státu, poskytovaná z Programu „Obchůdek 21+" provozovatelům malých nerentabilních prodejen pro zajištění obslužnosti venkova,
je nedostačující a místní samosprávy /obce/ až na malé výjimky, tuto problematiku neřeší.
     Ztrátovost prodejen se prohlubuje, kladný výsledek hospodaření družstva lze docílit pouze za předpokladu prodeje majetku.
     V daných souvislostech členská schůze družstva konaná v roce 2023 schválila projekt integrace maloobchodní činnosti, formou dlouhodobého pronájmu maloobchodní sítě ZKD Sušice.

     Družstvo, po více než 70 letech své existence, ukončilo obchodní činnost
k 31.3.2024. Následně, s účinností od 1.7.2024, došlo ke změně obchodního jména na COOP Toužim, družstvo.
Předmětem jeho činnosti je správa majetku družstva